Evropský den na VŠE se konal 17.4.

Evropský den na VŠE 15 let v EU.

Co (ne)přineslo členství Česku?

Již 11. ročník konference Evropský den na VŠE se konal 17. dubna 2019, tradičně v prostorách Akademického klubu. Tématem letošního ročníku konference bylo ohlédnutí se za členstvím Česka v Evropské unii. Ve třech panelech se diskutovalo o vývoji pozice Česka po 15 letech od vstupu do Evropské unie, o potenciálu, který doposud (ne)využívá a o dalším směrování integračního procesu a role Česka v něm.

Celý Evropský den zahájil děkan Fakulty mezinárodních vztahů Josef Taušer. Ve svém proslovu kladl především důraz na internacionalizaci studentů FMV. Po přivítání a poděkování hostů si slovo převzal ředitel Centra Evropských studií Jarolím Antal. Ten zmínil, že není třeba se poohlížet pouze na výhody a nevýhody členství v EU, ale i na konstruktivní řešení problémů, které sužují Unii. Poděkoval fakultě a předal slovo řediteli nadace Konrad Adenauer Stiftung Matthiasi Barnerovi. Barner zmínil, že Evropa potřebuje více než jenom Francouzsko-Německý motor, aby byla EU silnější, a zároveň, že je třeba respektovat kulturu všech členských států, abychom spolu mohli lépe spolupracovat. Posléze už si slovo převzala moderátorka Michaela Hergetová z České televize a zahájila první panel na téma Česko v EU. Co se změnilo od vstupu? V tomto panelu si vyměňovali názory bývalý ministr zahraničních věcí ČR Cyril Svoboda, bývalá ministryně zemědělství Milena Vicenová a předseda senátního výboru pro evropské záležitosti Václav Hampl. Cyril Svoboda zhodnotil stávající situaci kolem Brexitu a zmínil, že zapomínáme na základní postoj EU, že Evropa má držet pohromadě. Milena Vicenová se zaměřila především na poslední předsednictví ČR v EU a upozornila na to, že nám v ČR chybí jasná debata v tématech jako jsou přijetí eura a migrace. Václav Hampl se zamýšlel nad českým euroskepticismem a čím je způsobený.

Ve druhém panelu s názvem Měnící se role Česka v EU a Evropský rozpočet se mluvilo o novém nastavení Víceletého finančního rámce pro období 2021-27. Pavlína Žáková, ekonomická poradkyně Zastoupení Evropské komise v ČR, nejprve představila priority nového rozpočtového období a implikace pro ČR. Michal Částek, vedoucí odboru Rozpočet EU, Ministerstvo financí ČR, pak poukázal na roli prostředků z EU v Česku od vstupu. Petr Zahradník, člen Evropského hospodářského a sociálního výboru, pak reagoval na to, co rozpočet Česku nabízí a poukázal na oblasti, ve kterých zapojování českých subjektů pokulháva (např. komunitární programy). Debata byla následně věnována nejen využívání fondů EU v Česku, ale také konvergenci a reálnému zlepšování ekonomické vyspělosti země.

Po obědě začal třetí panel tématem Budoucnost EU: francouzsko-německý motor? Úvodní slovo si vzal moderátor Ondřej Houska, redaktor Hospodářských novin, který přivítal a představil dva hosty. Prvním hostem byl Eric Maurice z respektovaného think-tanku Schuman Fondation. Druhým hostem byl Igor Blahušiak, ředitel Odboru komunikace o evropských záležitostech. Eric Maurice na úvod navázal mnoha zajímavými podněty k zamyšlení. Zmínil, že kromě Francie a Německa není v současné době v EU žádná stejně silná země, která by mohla utvářet směr EU. Igor Blahušiak řekl, že bychom měli klást větší důraz na problémy, které jsou relevantní pro většinu Čechů. Oba se shodli na tom, že Česká republika by měla být aktivnější v EU a bilaterálních vztazích. Ředitel CES Jarolím Antal se ujal zakončení celé konference, ve kterém poděkoval všem hostům a zhodnotil nejdůležitější témata a postřehy z celého dne.