Budoucnost evropského rozpočtu: na VŠE se diskutovalo o prioritách, konkurenceschopnosti i roli Česka

Budoucnost evropského rozpočtu: na VŠE se diskutovalo o prioritách, konkurenceschopnosti i roli Česka

Dne 31. března 2026 se v prostorách Vysoké školy ekonomické v Praze uskutečnila odborná konference věnovaná budoucnosti víceletého finančního rámce Evropské unie pro období 2028–2034. Akci spolupořádalo Centrum evropských studií Fakulty mezinárodních vztahů VŠE společně s Kanceláří Evropského parlamentu v ČR.

Na úvod vystoupil vedoucí Kanceláře Evropského parlamentu v ČR Jindřich Pietras, který zdůraznil význam diskuse v kontextu měnícího se globálního prostředí. Podle něj je současná situace natolik dynamická, že je nezbytné otevřeně debatovat o tom, jakým způsobem se Evropa s těmito výzvami vypořádá. Zároveň připomněl, že jednání o rozpočtu budou probíhat ještě v následujících měsících a jejich výsledek bude zásadní pro směřování EU.

Diskusi otevřely také příspěvky studentů. Pavel Vengřin (Ekonomická fakulta, VŠB-TU Ostrava) upozornil na potřebu vyvážit nové priority s tradičními politikami. Dle něj „Evropská unie by neměla stavět budoucnost jen na bezpečnosti, ale i na tom, že bude vzdělaná, udržitelná a dlouhodobě stabilní.“

Student FMV VŠE Patrik Brabenec doplnil širší kontext současných výzev a zdůraznil, že právě jejich komplexnost – od energetické krize po pokles konkurenceschopnosti – ukazuje potřebu vhodně nastaveného společného evropského rozpočtu.

Panel I: Návrh víceletého finančního rámce EU a role Česka v něm a stav jednání

První panel se zaměřil na návrh víceletého finančního rámce a jeho politicko-ekonomické souvislosti. Vystoupily europoslankyně Klára Dostálová (PfE) a Danuše Nerudová (EPP) a Zbyněk Smetana, ředitel odboru záležitosti EU, Ministerstvo financí ČR. Panel moderoval Josef Bič, odborný asistent Katedry mezinárodních ekonomických vztahů FMV VŠE.

Diskutovalo se jak o návrhu Evropské komise, tak o probíhajících jednáních a problematických oblastech, v nichž bude obtížné dosáhnout shody. Klíčovým tématem byla velikost rozpočtu a jeho schopnost reagovat na nové priority.

Danuše Nerudová upozornila, že navrhovaný rozpočet není dostatečně ambiciózní z hlediska objemu: „Máme nové priority, ale reálně jsme na podobné úrovni jako v minulém období.“ Zásadním faktorem jsou podle ní také splátky nástroje Next Generation EU, které budou v následujících letech tvořit významnou část rozpočtu a omezovat prostor pro nové výdaje.

Klára Dostálová zdůraznila změny ve struktuře rozpočtu: „Koheze a zemědělství klesají zhruba na 42 %, což je zásadní změna.“ Upozornila také na riziko poklesu prostředků pro Českou republiku a potřebu aktivně hájit národní zájmy v evropském vyjednávání.

Zbyněk Smetana upozornil na důležitou aktivní roli Česka, jelikož se změny v evropském rozpočtu prosazují velmi obtížně – a právě proto je důležité být aktivní v jeho nastavování už od začátku.

Významnou část debaty tvořila otázka nových vlastních zdrojů EU. Zaznělo, že bez jejich zavedení bude nutné hledat úspory, což může negativně dopadnout na tradiční programy, např. na podporu mobility studentů v rámci programu Erasmus+. Dále se debatovalo o fungování nových přímo řízených nástrojů EU a riziku, že z nich budou více profitovat státy s větší zkušeností a kapacitami. Dalším tématem byla roztříštěnost financování některých oblastí, zejména obrany, která je v návrhu rozpočtu rozprostřena napříč více nástroji, což může snižovat přehlednost i efektivitu výdajů.

Debata se dotkla také role Evropského parlamentu, který sice nemůže návrh rozpočtu přímo měnit, ale disponuje právem veta. Zaznělo, že právě tlak Parlamentu může významně ovlivnit finální podobu víceletého finančního rámce.

VFR 2028–2034 – Nové priority a příležitosti. Co vyřeší rozpočet a co může udělat EU a my?

Druhý panel se zaměřil na otázku evropské konkurenceschopnosti a roli nového fondu konkurenceschopnosti. Diskuse se účastnili mimo jiné Ondřej Matoušek (zástupce vrchní ředitel sekce koordinace evropských politik, Úřad vlády ČR), Alexandr Hobza (ekonom, kabinet místopředsedy Evropské komise S. Séjourné) a Gabriela Mesičová (Public Affairs managerka, Změna k lepšímu). Panel moderoval Jarolím Antal, ředitel Centra evropských studií FMV VŠE.

Ondřej Matoušek zdůraznil potřebu silnějšího propojení evropského rozpočtu s reálnými potřebami ekonomiky a podnikatelského sektoru a upozornil na nutnost efektivního nastavení nástrojů podpory inovací a investic.

Alexandr Hobza poukázal na nutnost posílit konkurenceschopnost EU v globálním kontextu, zejména prostřednictvím investic do inovací, energetiky a technologického rozvoje.

Gabriela Mesičová zdůraznila praktickou dimenzi evropských politik a potřebu, aby byly nástroje EU srozumitelnější a dostupnější pro firmy, instituce i regiony.

Diskuse se dále dotýkala nových iniciativ Evropské komise, které mají podpořit podnikatelské prostředí, například tzv. 28. režimu nebo unie kapitálových trhů, a také otázky, jak lépe mobilizovat soukromé investice v Evropě.

Konference ukázala, že budoucí evropský rozpočet bude výsledkem složitého vyjednávání. Zásadní výzvou zůstává najít rovnováhu mezi novými prioritami, jako je konkurenceschopnost či bezpečnost, a tradičními politikami, které dlouhodobě tvoří základ společného rozpočtu EU.