Termíny

1.7.2018 - 31.8.2018 - Hlavní prázdniny

17.9.2018 - 14.12.2018 - Výuka v zimním semestru 2018/2019

27.9.2018 - Děkanský den

Více... »

Hledat
Pokročilé hledání




EVROPSKÝ DEN NA VŠE 2018 se konal 19.4.

Související stránky

19.4.2018 09:00

Evropský den na VŠE 2018: Budoucnost integračního procesu: ČR v jádru nebo na periferii Evropy?

19. dubna 2018 se na půdě Vysoké školy ekonomické konal již 10. ročník akce s názvem Evropský den na VŠE, který tradičně organizuje Centrum evropských studií FMV VŠE ve spolupráci s Konrad Adenauer Stiftung. Tématem letošního ročníku bylo postavení ČR v rámci integračního procesu EU – v jádru či na periferii Evropy?

Program konference zahájil úvodním slovem děkan FMV VŠE, pan Josef Taušer, který zdůraznil nutnost rozvíjení vazeb s Evropskou unií navzdory úvahám o tom, zda by Česká republika měla v EU zůstat, s nimiž se v poslední době setkáváme stále častěji v médiích. Posilování vztahů s EU vyzdvihl ve svém proslovu i pan Matthias Barner, ředitel Konrad Adenauer Stiftung. Na závěr účastníky na konferenci přivítal i ředitel Centra evropských studií, Jarolím Antal.

První panel se věnoval pohledu členských států – České republiky, Německa a Francie – na evropskou integraci, jejich vizím o budoucnosti EU a jejich zájmům na národní i evropské úrovni. Debatu zahájil ředitel odboru koordinace politik EU Úřadu vlády ČR, pan Jan Král, který nastínil pohled ČR na evropskou integraci. V české společnosti převládá názor, že se o České republice rozhoduje v Bruselu, tedy tzv. „o nás bez nás“, což mezi veřejností vyvolává spíše negativní názory na problematiku EU. Pan Král proto zdůraznil nutnost komunikace priorit a cílů EU a jejího konceptu vůči občanům a zapojení občanů do diskuse ohledně EU. EU by měla být v prvé řadě vnímána jako prostor, kde diskuse předchází konfliktům. Pro Českou republiku jsou hlavními prioritami svoboda, ochrana ekonomických zájmů, vnitřní i vnější bezpečnost, zvýšení atraktivity EU v očích občanů a dostatečné vysvětlení fungování komplexu EU. Na jeho příspěvek poté navázal pan Olaf Wientzek, koordinátor politik EU z Konrad-Adenauer-Stiftung, který potvrdil význam ČR a dalších „menších“ států střední a východní Evropy, neboť v rámci EU nerozhoduje pouze silný Německo-Francouzský tandem, ale i menší státy mohou mít vliv na fungování EU, a proto by se na ně nemělo zapomínat. Z pohledu Německa zmínil hlavní priority, jimiž jsou podpora míru a stability v regionu, ochrana vnějších hranic, posílení role národních a evropského parlamentu, posílení celkové konkurenceschopnosti EU, solidarita a lepší dodržování hodnot, pravidel a mechanismů fungování. Poslední panelista, pan Yann-Sven Rittelmeyer, analytik v European Policy Centre, předestřel zájmy Francie, o které je v poslední době hodně slyšet v souvislosti s prezidentem Macronem. Podle něj je reforma EU nevyhnutelná, abychom byli schopni čelit výzvám. Francie zdůrazňuje rozvoj demokracie, užší spolupráci s Německem, zapojení občanů do veřejného života a nutnost zahájení kritické debaty o podstatě EU a jejích cílech. Poté byl prostor otevřen otázkám z publika. Panel moderovala paní Silvie Lauder, reportérka časopisu Respekt.

 

 

Strědní Evropa v EU – více koordinace nebo konfrontace?

V pořadí druhý diskusní panel měl společné téma střední Evropu v EU, zejména otázku, jaká bude její pozice v EU. Zda to bude spíše spolupráce, nebo naopak střet. Debatu zahájil ředitel Výzkumného centra Asociace pro Mezinárodní otázky Vít Dostál, který zdůraznil, že ačkoliv je diskuse zaměřená především na Visegrádskou čtyřku, region střední Evropy zahrnuje rovněž Německo, Rakousko, či Slovinsko. Vít Dostál vidí možnou dvojí interpretaci V4. Může jít o jakousi koalici protestu, tedy skupinu státy, která v EU prosazuje své zájmy proti zájmům EU, nebo v druhém případě lze chápat V4 jako skupinu „potížistů“, jenž budou žádat celkovou reformu unie. Je tedy otázkou, uzavřel své myšlenky Dostál, zda chce být Česko na jedné lodi s Kaczynskim a Orbánem, nebo V4 opustit. Případně, dodává Dostál, předstírat, že není problém zastávat proti-unijní pozici V4 a zároveň být aktivní v EU. Následně si slovo vzala Ágnes Vass z výzkumného centra Jozséfa Antalla v Budapešti. Svůj příspěvek zaměřila na maďarskou pozici k V4. Maďarsko podle paní Vass usiluje o to, aby Visegrádská skupina hrála významnou roli nejen v EU, ale i ve světě, připomněla tak končící maďarské předsednictví V4, kde Maďarsko akcentuje vizi Global Vysegrad, tedy myšlenku spojení zemí pro hájení společných regionálních zájmů ve světě. Závěrem Ágnes Vass dodala, že v současnosti není V4 jednotným uskupením zemí, názorové rozpory, tak mohou vytvořit model 2+2 – tedy Polsko spolu s Maďarskem jako zastánci tvrdě anti-imigrančího postoje a neliberální demokracie a Česko spolu se Slovenskem, jako více pro-unijní státy. Vyvstává tak otázka, zda bude Slovensko v době svého předsednictví, které převezme po Maďarsku, v maďarské vizi Vyšegrádu pokračovat. Třetím panelistou byl Tomáš Strážay, vedoucí výzkumný pracovník Slovenské asociace pro zahraniční politiku. V příspěvku zdůraznil, že role V4 je na Slovensku je velmi oceňována a představuje ekonomicky zásadní partnerství. I na Slovensku existují dva tábory ve vnímaní V4. Zdůrazňování zásadního významu pro Slovensko na jedné straně a upozaďování V4 pro hlubší integraci v EU. Následně Tomáš Strážay navázal na předřečníci a nastínil vizi slovenského předsedání Visegrádské čtyřce. Slovenský koncept zní „3 S pro EU„- tedy Strong, Secure a Smart solutions. Rovněž Strážay připomněl, že Slovensko je z V4 nejvíc otevřené k migrantům, kterých přijalo 16, čímž splnilo minimální počet přidělený unií. Následná debata, kterou i celý panel moderovala Michaela Hegertová, moderátorka ČT, velmi zaujala publikum, které pokládalo  hostům mnoho dotazů a zapojovalo se do diskuse.

 

Aktivní Česko v Evropě: co může ČR nabídnout EU?

Moderátor Ondřej Houska otevřel třetí panel otázkou, které se dnes často v České republice řeší: „EU – ano nebo ne?“ a otázkou, kterou bychom si měli na místo ní položit: „Jakou bychom chtěli EU?“ Jako první host dostal slovo Aleš Chmelař, státní tajemník pro evropské záležitosti, Úřad vlády ČR. Podle něj hraje ČR důležitou roli v těchto oblastech jako směrnice o vysílaných pracovníků (kde Česko přispělo ke kompromisu), problematiky kvality potravin nebo dalších jako například otázek vnitřního trhu, migrace anebo obrany.

V další diskusi se řečníci vyjádřili k dalšímu předsednictví ČR v Radě EU, které ČR čeká v roce 2022. Jak Karolína Kottová, tak Marek Moraupozorňovali na politickou stabilitu, která je klíčová pro úspěšné české předsednictví. V další diskusi byly zmíněny problémy slabého zastoupení českých občanů v evropských institucích. Česká vláda se ale usiluje o zlepšení, a jak zmínil Aleš Chmelař, za tímto účelem byla představena strategie pro systematičtější podporu a motivace jak úřadníků tak zájemců o pracovní příležitosti v evropských institucích

Partner akce

Fotogalerie