Termíny

15.5.2017 - 23.6.2017 - Zkouškové období

1.7.2017 - 31.8.2017 - Hlavní prázdniny

-

Více... »

Hledat
Pokročilé hledání




Evropský den na VŠE 2016

logo_web

Evropský den na VŠE:

Evropská unie po dohodě s Velkou Británií

Ve středu 27. dubna 2016 se na půdě Vysoké školy ekonomické uskutečnil již osmý ročník úspěšné akce Evropský den na VŠE. Pod záštitou Konrad Adenauer Stiftung tentokrát přispěli do diskuse přední odborníci na téma budoucnosti Evropské unie po dohodě s Velkou Británií. Konference proběhla prostřednictvím tří panelů, jež uvedl svým úvodním slovem Jarolím Antal, ředitel Centra evropských studií – organizátora události.

Panel I.: Vnitřní trh

V prvním panelu, věnovanému vnitřnímu trhu EU diskutovali Pavel Svoboda, poslanec Evropského parlamentu, Michal Pícl z Úřadu vlády České republiky a Michal Stupavský, analytik a člen CFA, debatu moderoval Jan Jedlička z České spořitelny. Ten na úvod zmínil některá specifika, jež provází britské členství v Unii, a připomněl, že první referendum o vystoupení z EU bylo iniciováno již v roce 1975 novou labouristickou vládou. V úvodním vystoupení poté dostal možnost se vyjádřit Pavel Svoboda, který zprvu také akcentoval zvláštní postavení Británie a vyslovil myšlenku, že vztah s touto zemí se bude měnit bez ohledu na výsledek referenda. Michal Pícl v návaznosti na tato slova upozornil, že v zemi v současnosti probíhají kampaně pro i proti setrvání v EU, přičemž na každou z nich bylo vynaloženo více než 7 mld. EUR. Na otázku Jana Jedličky, zda byl v jednání skrze platformu V4 bod, na kterém si česká strana obzvláště zakládala, reagoval, že jím byla předně nutná neúčinnost změn na lidi, kteří již v dané zemi pobývají. Posledním řečníkem byl Michal Stupavský, jenž se pokusil osvětlit možné dopady zmiňované dohody. Domnívá se, že již samotná diskuse v posledním půlroce působí negativně na kondici britské ekonomiky, aniž by muselo nakonec k „Brexitu“ dojít. První panel ukončila poměrně živá diskuse. Pavel Svoboda reagoval na dotaz k možným dalším argumentům vystoupení VB slovy: „Racionální argumenty jsou již vyčerpané, zbývají emocionální argumenty.“ Zdůrazněn byl také význam eurooptimismu Skotska a Severního Irska, jenž by v případě vystoupení mohl narušit integritu Spojeného království. Pozornost byla ale také věnována praktickému postupu a technickému provedení aktu vystoupení, přičemž o jistou predikci se pokusil opět Michal Stupavský, když vyjádřil obecnou nevoli Brexitu na všech úrovních a pravděpodobnější setrvání Británie jakožto součásti EU.

 

ed2016 (5 of 42)_watermarkeded2016 (2 of 42)_watermaked  ed2016 (12 of 42)_watermarkeded2016 (14 of 42)_watermarked

 

Panel II.: Evropská měnová unie. Nevzdává se ambicí?

Druhý panel uvedl shrnutím současného stavu eurozóny moderátor Roman Chlupatý. Ten zdůraznil, že země stále nepřekonaly krizovou propast a každý šok, jímž by Brexit bezesporu byl, může produkovat další problémy. Ještě než se ke slovu dostali panelisté, dodal: „Otázka, zda se Evropa nevzdává ambicí, by měla být spíše pozměněna tak, že není prozatím dotlačena se ambicí vzdát.“ Následně byl nabídnut prostor jednotlivým účastníkům diskuse, kterými byli Oldřich Dědek, vládní zmocněnec pro zavedení eura v ČR, Jan Bureš, hlavní ekonom Poštovní spořitelny, a Petr Gapko z GE Money Bank. Téma Evropské měnové unie svým příspěvkem otevřel Oldřich Dědek, který připomněl, že to byly právě vady a nedostatky projektu integrace, jež byly podnětem k úpravám a úspěšné eliminaci některých slabin. Opatření v reakci na proběhnuvší krizi je několik a při správné implementaci jsou, dle názoru pana vládního zmocněnce, cenným příspěvkem ke stabilizaci eurozóny. Problém naopak vidí v dědictví minulosti v podobě různých výchozích podmínek, z nichž země do integračního procesu vstupovaly a jež nyní mohou neutralizovat snahu o hlubší sjednocení. Petr Gapko se pokusil na základě série statistických údajů osvětlit posluchačům závislost a propojení Velké Británie s EU, přičemž celá polovina britských exportů míří do členských zemí, dalších více než 13 % do ekonomik s preferenčním statusem. Ačkoliv lze předpokládat, že by většina dohod a partnerství byla v případě britského vystoupení opětovně dojednána, Petr Gapko varuje před problémy, jež by mohly pro ekonomiku v přechodné době nastat. Zajímavým shrnutím byly také možnosti dalšího směřování země, z nichž lze jmenovat tzv. norskou, tureckou či švýcarskou cestu a způsob vytvoření zóny volného obchodu. Opět však byla jen potvrzena všeobecná výhodnost britského setrvání ve společenství. Jan Bureš jako poslední řečník panelu varoval před případným čekáním na bezchybný stav Unie a poněkud pesimisticky konstatoval, že nikdy nebude moci fungovat jako perfektně namazaný stroj. Své vyjádření ale vzápětí korigoval: „Když ale pak dojde ke krizi, je EU vždy schopna problémy řešit.“ Část svého příspěvku věnoval také připravenosti České republiky pro vstup do EMU, když jen pro úplnost uvedl, že země je v tomto ohledu jednou nejpřipravenějších, plní všechna kritéria vyjma pobytu v mechanismu směnných kurzů, přičemž tato skutečnost je zejména politickým rozhodnutím než odrazem stavu ekonomiky. „V posledních letech spíše ubylo zastánců eura; jedním z důvodů může být obava, že budeme platit za někoho, kdo si to nezaslouží. Dalším faktem je, že ani další ze zemí EU se k euru příliš nehrnou,“ zhodnotil šance na budoucí vstup. Oldřich Dědek se pokusil situaci vystihnout slovy: „Eurozóna by neměla dělat experimenty, které nejsou známé na úrovni samotných národních států.“ Petr Gapko naopak směřoval svou odpověď konkrétněji: „Nejvyšší ambicí by mělo být utvoření rivality mezi dolarem a něčím, co bude s dolarem soutěžit o post světové měny. Proto musí  evropský prostor vystupovat jednotně ve všech oblastech dříve, než to udělají země více na východ.“ Posluchači směrovali své otázky na možné dopady Brexitu na finanční trhy, kvantitativné uvolňování ECB, či problematiku vynutitelnost některých zásad EU.

 

ed2016 (26 of 42)_watermarked ed2016 (28 of 42)_watermarked

ed2016 (21 of 42)_watermarked

 

 

 Prezentace

Jan Bureš

Petr Gapko

Oldřich Dědek

Panel III.: Kam směřuje Evropská unie?

V posledním panelu, moderovaném Robertem Břešťanem, se představili Tomáš Prouza, státní tajemník pro evropské záležitosti, profesor Metropolitní univerzity, Jaroslav Jakš, a Luboš Mokráš z PPF banky. Jako první se nad budoucností EU zamyslel Tomáš Prouza, jenž zprvu označil za hlavní nebezpečí populismus, ke kterému se, dle jeho mínění, uchylují krom nových i staré zavedené politické strany. Výrazně byl ale akcentován význam integrace a rozvoje partnerství pro malou, otevřenou a na exportu závislou ekonomiku, jakou je Česká republika. „Nemám pochyb o tom, že místo ČR je v jádru EU,“ shrnul státní tajemník. Zároveň upozornil, že pozice EU, potažmo celé Evropy by byla odchodem Británie oslabena, ačkoliv Brexit nepovede přímo k desintegraci, nýbrž může sloužit jako počátek tendence vyjednávání jistých výjimek. Jaroslav Jakš se ve svém příspěvku věnoval – krom jiného – srovnání významu představitelů unijních institucí a čelních státníků jednotlivých zemí. Nevyhnul se také prezentaci svého názoru, že členské státy jsou si rovny před evropským právem, nikoliv však ve vyjednávacích pozicích, jež se odvíjejí spíše od hospodářského významu a síly. Okolnosti ústupků Velké Británii pak po dotazu moderátora vidí jako signál toho, že je Unie otevřena diskusi, nejspíše ale ne se všemi ve stejné míře. Tematicky pak navázal poslední z řečníků, a sice Luboš Mokráš, který potvrdil několikrát zmiňovanou schopnost Velké Británie historicky dosáhnout jiného přístupu v jednání. Politickou destabilizaci a desintegrační nálady pak vidí především jako logické vyústění ekonomických problémů společenství. Terčem se pak stávají doprovodné společenské problémy, kupříkladu problematika migrace, přičemž napětí se stále spíše zvyšuje. Závěrečná diskuse přinesla ihned několik zajímavých konstatování. Jedním z nich byl možný pokles HDP Británie v závislosti na vystoupení z EU ve výši 1-5 %, přičemž dopady na ostatní země a zainteresované subjekty jsou veskrze nepredikovatelné.

 

ed2016 (40 of 42)_watermarkeded2016 (32 of 42)_watermarked ed2016 (41 of 42)_watermarked

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Partner akce

KAS